Fox glacier, Gillespies beach
18-20.1.2010 - Ledovec Fox pojmenoval při své návštěvě v roce 1872 sir William Fox, tehdejší ministerský předseda Nového Zélandu. Ledovec je o kousek menší než ledovec Franze Josefa, ale k ledu se lze dostat mnohem blíž a to až na vzdálenost 80 metrů, oproti 200 metrům u FJ. Právě tito dva obři mají za příčinu neustálý déšť na této části západního pobřeží. Ledovec je vlastně kaskáda ledu, která si stále razí cestu údolím k moři. Je až neuvěřitelné, že rychlost pohybu ledovce je průměrně 1metr za den. Jsou však také dny, kdy se mohou pohybovat až rychlostí 5 metrů za den, což je asi 10x rychleji, než ledovce ve Švýcarských Alpách.
I toto ráno nás probudilo hejno moskytů, uvězněných u stopu našeho stanu. Moskytiéra nás však dostatečně ochránila před náletem těchto velmi nepříjemných malých mušek Sand Flies. Času jsme měli spoustu a tak jsme už jako poslední v kempu posnídali a zabalili věci na další cestu.
Zamířili jsme do městečka Fox, kde už nám počasí tolik nepřálo. Mírný déšť jsme přečkali v obchůdkách se suvenýry a v informačním centru. Jeden z velké řady letáků nám nabídl krátkou procházku okolo jezera Matheson. Za jasných dní je odtud nádherný pohled na mt. Tasman a mt. Cook, kteří se zrcadlí jezeře. Nám bohužel počasí tento pohled nedopřálo, ale i tak byla procházka příjemná.
Zamířili jsme dál, až do kempu Gillespies bech. Kemp se rozkládá u pobřeží oceánu, pláž je pokrytá oblázkovými kamínky, naplaveným dřevem, černým pískem a lesem rimu (borovice černá). Nad oceánem se mezi mraky prodíralo sluníčko a sem tam se i v dáli objevil mt. Cook.
Vybrali jsme si vhodné místo pro stan, uvařili a každý jsme si nechali večer pro sebe. Jirka šel podél vln, omílajících břeh pláže, získávat nové fotky.
Aleš s Honzou zůstali na pláži a já jsem na rozhraní kempu a pláže pozoroval pomalu a nádherně zapadající slunce.
Večer jsme si ještě rozdělali oheň a domluvili si plány pro další den.
Brzy ráno, ještě pře úsvitem, jsme já a Jirka vzali svoje „Kanóny“ a šli jsme po břehu pláže zachytit východ slunce. Nedaleko vzdálená tulení kolonie, mohla být vhodným místem a tak jsme se vydali až k ní.
Bohužel ani teď se sluníčko skrze mraky příliš neprodralo a tak z východu slunce jsme moc neměli. V kolonii nás však už přivítalo několik desítek tuleňů, kteří snad samým štěstím jeden za druhým naskákali do oceánu.
Několik mláďat ale zůstalo nebojácně mezi kameny a z jejich bezpečí nás sledovali.
Posnídali jsme na hezkém místečku kousek za kolonií a vydali se zpátky ke stanu. Před kempem nás minuli i Aleš a Honza, kteří už byli vzhůru a měli namířeno za námi. Pokračovali dál ke kolonii a my jsme se šli sbalit a připravit k výletu na Foxův ledovec.
Z parkoviště k ledovci nám cesta trvala asi půl hodinky. Počasí se nijak nezlepšilo a tak bylo všechno kolem nás, zahaleno mlhou. U ledovce jsme nafotili pár snímků, ale sílící déšť nás rychle zahnal zpátky k autu.
Cestou jsme ve městě doplnili zásoby vody, v obchodě koupili čerstvý chleba (samozřejmě toustový), a vrátili se zpátky do kempu. Odpoledne jsme strávili na pláži, kde bylo příjemně a všude kolem vládl klid. V kempu jsme potkali taky dvě „Pražandy“, které projížděly jižní ostrov společně s jedním Angličanem a podělili jsme se s nimi o společné zážitky a dojmy. K večeru se však obloha zatáhla a kapky, padající na náš stan, nám hrály na dobrou noc.
Poslední den v městečku Fox jsme zasvětili díky dost špatnému počasí odpočinku a tak jsme si na okraji města pronajali chatku. V parku jsme využili všech služeb, vyprali si oblečení, uvařili v poměrně prostorné kuchyni a v měkkých postelích prolenošili celý den.